PLÁNOVÁNÍ
Plánování je _________ funkcí, která logicky předchází výkonu všech ostatních funkcí – plánování obsahuje vymezení cílů a naznačení cest, jimiž mají být tyto cíle dosaženy. Dosažený těchto cílů pak závisí na realizaci ostatních manažerských funkcí.
Plánování – určení ____a stanovení ______, jak těchto cílů dosáhnout. Vychází ze čtyř faktorů:
- cíle – čeho chce podnik dosáhnout /obecné x specifické“
- akce – jak toho chce dosáhnout
- zdroje – limity, ve kterých se podnik může pohybovat
- pravidla – _________ realizace plánů.
Plánovací proces, ve kterém sehrávají rozhodující roli manažeři, je pak cílově orientovaným rozhodovacím procesem, který představuje volbu z variant budoucích záměrů a volbu z variant cest, kterými chceme těchto záměrů dosáhnout.
Výsledkem je plán, ze kterého by měly být zřejmé dvě skutečnosti:
- čeho chceme dosáhnout
- _____ toho chceme dosáhnout.
Efektivnost plánů závisí na tom, zda byly vytýčeny náročné, ale přitom realistické cíle, zda byly určeny cesty pro jejich dosažení a jaký je vztah mezi cíli a předpoklady pro jejich dosažení.
V prvcích managementu má plánování řídící úlohu, začíná obvykle ______________ = výpovědí o možném budoucím vývoji, zabývá se tedy delším časovým obdobím a zpravidla se určí několik variant možného budoucího vývoje – většinou se doporučuje, aby byly zpracovány 3 varianty:
- optimistická
- střední
- opatrná.
Plánovací proces
Plánovací proces v podniku může být charakterizován podle dvou základních hledisek:
- z hlediska časového horizontu:
- dlouhodobé plánování: většinou na více než pětileté období
- střednědobé plánování: obvykle v rozsahu jednoho až pěti let
- krátkodobé plánování: do jednoho roku, i kratší období
- z hlediska úrovně rozhodovacího procesu:
- strategické plánování: navazuje na strategické cíle organizace, vyznačuje se dlouhodobým charakterem a komplexním přístupem k organizaci jako celku, je realizováno na vrcholové úrovni /top managery/ a odpovídá mu strategický plán
- taktické plánování: směřuje se jím k uskutečňování strategických cílů, dochází v něm ke specifikaci a konkretizaci cílů a prostředků k jejich dosažení nebo je zaměřeno na řešení určitého problému či funkce, odpovídají mu plány na úrovni jednotlivých funkčních oblastí a organizačních článků podniku
- operativní plánování: vychází z taktického plánování, z konkrétních, známých podmínek a zdrojů, jeho charakter je krátkodobý, odpovídají mu operativní plány, z nichž nejvýznamnější je plán odbytu a výroby.
Základní plánovací kategorie
Pro plánovací proces je charakteristické, že celý proces je řešen postupně a je zpřesňován za pomoci jednotlivých plánovacích kategorií. Ty jsou sestavovány pro různé účely a vztahují se k různým časovým intervalům i druhům plánů.
Jedná se o tyto kategorie:
- Cíle – znamenají _________ stav, ke kterému by měly všechny plánovací aktivity směřovat, tyto cíle lze vyjádřit hierarchicky:
- obecné cíle organizace
- strategické cíle organizace …strategické plánování
- cíle jednotlivých organizačních článků …taktické plánování
- cíle jednotlivých pracovišť a jednotlivců …operativní plánování
Cíle jsou stanovovány pro různé oblasti a funkce organizace s tím, že nejběžnější jsou cíle ekonomické, marketingové, sociální, cíle zaměřené na výzkum a vývoj, zlepšení efektivnosti výrobního procesu atd.
Mezi základní požadavky na stanovení cílů patří:
- formulace cílů
- vymezené oblasti, pro které jsou cíle určeny
- určení časového horizontu
- určení vazeb na návazné cíle
- Strategie – vyjadřují dlouhodobý program a způsob činnosti organizace, v podstatě dávají odpovědi na tyto základní otázky:
- jak udržet či zlepšit konkurenční pozici podniku
- jakým způsobem se chovat na trhu
- které produkty vyrábět, jaké služby poskytovat
- které trhy či jejich části obsadit
- jaký typ růstu firmy volit
- jaký způsob chování ke konkurenci volit
- jakou finanční strategii volit atd.
- Politiky – určitá vodítka, návody, způsoby uvažování nutné pro formulaci plánů, všeobecně určují a objasňují přípustné způsoby rozhodnutí, např. nákup od dodavatelů, kteří vlastní certifikát jakosti
- Postupy – součásti plánů, které jsou zaměřeny na metody provádění budoucích činností, představují návody, jakým způsobem mají být určité činnosti prováděny a jejich časovou posloupnost
- Pravidla – specifické požadavky na činnosti, určují způsob a návody provádění činností, ale bez časové posloupnosti, např. každý nový výrobek musí projít testováním na trhu v průzkumové prodejně.
- Programy – souhrny cílů, strategií, postupů a pravidel, jedná se o specifikované cíle a strategie dovedené do takové formy, aby bylo možno podle nich konkrétně jednat.
Plánovací proces jako celek by měl posoudit a splnit následující úkoly:
- jaké jsou cíle firmy
- jaká je důležitost cílů
- jaké jsou vztahy mezi cíli na různých úrovních
- jaká je časová posloupnost cílů
- jak bude možno dosáhnout cílů
- kdo bude za dosažení cílů odpovědný
- jaké varianty strategií budou voleny pro konkrétní cíle
- jaká opatření, politiky, pravidla budou přijata pro uskutečnění daných strategií
- kdo bude za dosažení strategií a programů odpovědný
- jaké zdroje jsou k dispozici
- jaké finanční výsledky jsou očekávány
- kdo bude odpovědný za zpětnou kontrolu.
Komplexní strategické plánování
Pojem strategie pochází z vojenství a v této souvislosti znamená záměry spojené s poražením nepřítele. Ve firemním řízení se strategické záměry modifikují do podoby získat výhodu vůči konkurenci.
Komplexní strategické plánování firmy je tvořeno na úrovni vrcholového řízení firmy, jde o proces tvorby dlouhodobých strategických plánů.
Základem tohoto procesu jsou:
- součastná strategie firmy
- analýza okolí
- vnitřní analýza,
z nichž vychází strategické úkoly a z nich konkrétní strategie.
Dílem komplexního strategického plánu je dát odpověď na tyto otázky:
- jaké je poslání firmy
- jaké jsou hlavní strategické cíle firmy
- jaké jsou slabé a silné stránky firmy
- jaké možnosti jí nabízí okolí
- jaké bude rozložení zdrojů
- jaká budou pravidla pro management …
Důraz při strategickém plánování je nutné klást především na strategické myšlení, které lze charakterizovat jako využití a pochopení všech znalostí a zdrojů jak vnitřních, tak vnějších, dostupných dat i intuice a jejich syntézu s cílem, stanovit cestu, směr, kterým by firma měla jít.
Postup tvorby komplexních strategických plánů:
- Stanovení základních premis budoucího chování firmy
Poslání firmy určuje její charakter, identitu, smysl její existence, normy chování a hodnoty, které firma dlouhodobě uznává. Poslání firmy určuje dlouhodobé chování firmy s ohledem na zájmy zákazníků, vlastníků, zaměstnanců a v poslední době se k těmto bodům přidává vztah firmy k jejímu okolí.
Např. British Airways definovaly své poslání: „Stát se nejúspěšnější společností v letecké dopravě“. Aby se zajistilo toto prohlášení a demonstrovalo se plné ztotožnění TOP management přijal 7 cílů k dosažení:
- zajištění bezpečnosti letů
- finanční síla, dlouhodobá finanční úspěšnost
- globální vůdcovství, zajistit podíl na letecké dopravě ve světovém měřítku s výraznou účastí ve všech geografických oblastech
- servis a hodnoty, zajistit celkový servis a hodnoty ve všech segmentech trhu, kde pracujeme
- vliv na zákazníka, vynikat předvídáním a rychlou reakcí na požadavky zákazníků a aktivity konkurence
- dobrý zaměstnavatel, udržovat pracovní prostředí, které přitahuje, udržuje a rozvíjí zaměstnance, kteří se podílejí na úspěchu společnosti
- dobrý soused, zaměřený na obec a okolí.
Analýzy okolí – makrookolí a zejména mikrookolí.
Analýzy trhu – jeho struktury, možností, stupeň koncentrace zákazníků, preference zákazníků, síla konkurence, cenové úrovně konkurenčních výrobků, situace na trhu práce, distribuční kanály…
- Stanovení strategických cílů firmy
- ziskovost: rentabilitu, efektivnost, finanční stabilitu
- růst firmy
- podíl na trhu
- zvyšování kvality výrobků
- rozvoj výzkumu a vývoje
- posílení sociálních jistot …
- Stanovení základní podnikatelské pozice firmy
Hlavní filozofií úspěšného podniku by měla být snaha o vytvoření co nejvýhodnější podnikatelské pozice. Mít dobrou podnikatelskou pozici znamená zvyšovat své ______ nejméně tak rychle jako konkurence a investovat tak, aby byla zaručena konkurenceschopnost podniku i do budoucna. Neznamená to být nejsilnější, ale chovat se a investovat tak, aby firma moha čelit konkurenci.
Analýza silných a slabých stránek
Analýza příležitostí a nebezpečí.
- Návrhy základních variant komplexních podnikatelských strategií
Strategie zaměřené na předmět podnikání:
Strategie nízkých nákladů– založena na získání dlouhodobé výhody nízkých celkových nákladů ve srovnání s konkurenty.
Strategie diferenciace– firma poskytuje něco __________, čím se odlišuje od konkurence, např. kvalitou, službami, stylem prodeje.
Strategie ohniska/tržní mezery– vychází z členění trhu a hledá takovou jeho část, která je pro firmu zajímavá.
Strategie z hlediska inovačního zaměření budoucí produktové náplně a jejího prosazování na trhu:
Ofenzivní strategie– strategie „prvního“ na trhu, znamená objevit se na trhu s novým výrobkem jako první, je založena na špičkových výrobních a technologiích a s výzkumem a vývojem zcela nových výrobků, strategie náročná na zdroje a kapacity, spojená s vysokým rizikem a náklady.
Mírně ofenzivní strategie– odpovídá postavení „druhého“ na trhu, často označovaná jako strategie následuj mě, je založena na schopnosti pružně reagovat a přizpůsobovat se změnám.
Defenzivní strategie– soustřeďuje se na udržení stávající tržní pozice, dosahované především konkurencí pomocí nízkých cen, je zaměřena na široký okruh zákazníků a průměrnou spotřebitelskou poptávku.
Zůstatková strategie– zamřena na přežití, inovační aktivita minimální, snaha udržet nízké výrobní náklady.
Při formování strategických záměrů je též třeba vymezit vztah ke konkurenci:
- nezávislé přístupy: využívají způsoby konkurence a konkurenčního boje bez snahy se s konkurencí spojovat
- přístupy zaměřené na spolupráci: vycházejí z toho, že spolupráce přináší výhody, např. nové distribuční cesty, přístupy
- přístupy manévrování: snaha vyhnout se přímé konkurenci, využívání různých forem rozšiřování výrobního sortimentu.
Součástí strategických úvah musí být též rozhodnutí o růstových záměrech firmy, tzn. zda je záměrem udržet současné pozice či usilovat o další růst.
- Zpracování strategie výrobkového portfolia firmy
Většina firem se skládá z několika organizačních jednotek nebo podniká ve více oborech, a proto je třeba určit strategické chování těchto jednotek ve výrobkové oblasti. Strategické plánování proto dále směřuje ke stanovení strategických záměrů jednak na vrcholové úrovni, jednak jednotlivých podnikatelských jednotek.
Nápomocné mohou být různé postupy a metody, například: portfoliová matice růst – podíl:
rozlišení strategických obchodních jednotek:
- otazníky: takové SBU, které se uskutečňují na trzích s vysokým tempem růstu, ale mají na těchto trzích malý relativní podíl, většinou se jedná o nové SBU, které vyžadují hodně finančních investic
- hvězdy: úspěšné SBU s vysokým podílem na trhu, stále ještě vyžadují investice, ale je pravděpodobné, že se z nich stanou dojné krávy
- peněžní krávy: nevyžadují již tolik investic, ale jsou naopak pro firmu nejdůležitějším zdrojem příjmů
- psi: takové SBU, které mají slabý tržní podíl a nízké tempo růstu, znamenají nízké zisky nebo dokonce ztrátu, je v plánu útlum a likvidace.
Každá firma, která chce být úspěšná, nesmí stagnovat, ale musí systematicky vyhledávat nové příležitosti – nové SBU, v zásadě má firma tyto možnosti:
- intenzivní růst: odhaluje a využívá možnosti v rámci existujících SBU, např. rozvoj výrobku, expanze na nové trhy
- integrace: budování a získávání SBU, které mají vztah k existujícím SBU firmy, např. vlastník pily začne s výrobou nábytku, popř. koupí již existující dílnu – vertikální integrace, koupí ještě dvě pily v okolí – horizontální integrace
- diverzifikace: připojování dalších SBU, které nemají vztah ke stávajícím SBU.
- Vypracování a sladění variant dílčích rozvojových strategií
Ve většině případů nesestavují firmy pouze jedinou strategii pro celý výrobní sortiment a všechny trhy, ale diferencují ji podle konkurenční pozice jednotlivých podnikatelských oblastí.
Dílčí strategie, které mají charakter strategického /někdy i navazujícího taktického rozhodování/, jsou zaměřovány na tyto základní oblasti:
- marketing
- výrobní program
- inovace a investice
- rozvoj výrobně technické základny
- personální politiku
- finanční strategii firmy.
- Výběr optimální varianty komplexních strategických plánů
V zásadě jsou zvažovány následující kritéria:
- soulad se stanovenými cíli firmy
- shoda s očekávaným vývojem odvětví
- návratnost investic
- příjmy z prodeje
- budoucí cash flow
- očekávaný životní cyklus výrobků
- dostupnost výrobních faktorů včetně kvalifikačního zázemí
- zajištění budoucí konkurenční schopnosti firmy
- ekologické důsledky apod.
- Formulace komplexního strategického plánu a sestavení rozpočtů
Komplexní strategický plán bývá někdy označován za podnikatelský plán. Kromě vnitřním potřebám firmy slouží také k zveřejnění vybraným osobám a institucím – zejména v souvislosti s potřebou financování tohoto plánu.
- Rozpracování strategických plánů do kratších období
V souladu se záměry strategických plánů by měly být vypracovány střednědobé, resp. taktické plány. /Přirozeným časovým období je kalendářní rok – v mnoha firmách se sestavují roční plány./
Obvykle se sestavují roční plány jednotlivých útvarů a dále souhrnný roční podnikový plán, který obvykle obsahuje:
- plán marketingu
- plán výzkumu a vývoje
- plán investic
- finanční plán v podobě budoucí rozvahy, výkazu zisků a ztrát, výkazu cash flow
- plán nákladů a výnosů
- plán oprav a údržby
- plán personálního rozvoje
- plán vývoje mezd, spotřeby energií, režijních nákladů
- plán kvality produkce
- ……
Operativní plány představují bezprostřední nástroj pro realizaci zamýšlených podnikových úkolů – časový horizont je obvykle čtvrtletní, ale zpracovávají se i plány měsíční, dekádní, týdenní. Věcná náplň operativních plánů je obvykle složená z plánů odbytu, výroby a nákupu.
OBECNÉ STRATEGIE
Existují čtyři základní způsoby jak nahlížet na strategii organizace – obecné strategie:
- Strategie stability
Používají ji firmy, které pokračují se stejnými produkty na stejných trzích a zaměřují se jen na zlepšování svých výkonů. Není příliš ______ – firma chce udržet nebo zlepšit efektivitu. Používají ji hlavně velké a úspěšné firmy, které se špatně odhodlávají ke změnám /není třeba měnit rutinní postupy/.
- Strategie expanze
Používají ji firmy, které chtějí rozšířit svou činnost na další trhy či o další _________. Expanze přináší riziko ztrát, ale i předpoklad zisku. Stabilita může v dlouhodobém výhledu vést k zániku, expanze může někdy znamenat přežití.
- Strategie omezení
Volí firmy, které jsou nuceny omezit produkci výrobků a služeb, působnost na trhu nebo se rozhodly omezit málo efektivní činnosti. Zvolení této strategie ukazuje na selhání manažerů, ale někdy může vést ke změně negativních trendů a připravit podmínky pro inovaci produktů nebo expanzi na nové trhy.
- Strategie kombinace.
KONKRÉTNÍ STRATEGIE /odvozené z obecných/
- Strategie koncentrace
- zaměření na jeden výrobek na ________ trhu
- výhodou je dokonalost v jedné činnosti, pružná reakce na přání zákazníka
- nevýhodou je, že omezuje růst firmy
- používají ji hlavně menší podniky, které tak lépe konkurují ostatním
- Strategie rozvoj trhu
- prodej stávajících výrobků na nových trzích nebo orientace na nový segment zákazníků, např. distribuce piva do nových oblastí
- Strategie rozvoj výrobku
- zahrnuje přeměnu výrobku nebo vývoj nového výrobku, který je velice podobný tomu stávajícímu
- umožňuje udržet si stávající zákazníky spokojené s výrobkem a přitom oslovovat nové, např. Procter and Gamble uvádí na trh nové výrobky se starým názvem, ale novým přívlastkem „citrónový“, „bio aktiv“ apod.
- nejnižší riziko, ____________ náklady
- Strategie inovace
- vyvinutí nového výrobku na základě technologie stávajícího výrobku s určitým vylepšením, od předcházející strategie se liší tím, že motivem je udělat ze stávajících výrobků zastaralé, ne prodloužit jejich životnost
- ___________, např. počítačové firmy
- Strategie horizontální integrace
- koupě jiných organizací ve stejném __________
- např. skupování malých pivovarů, což vede k získání nových výrobků a zákazníků
- Strategie vertikální integrace
- koupě nebo vytvoření distribuční organizace, která zajišťuje distribuci nebo zásobování
- např. filmové studio koupí síť kin
- Strategie Joint Venture
- volí ji více organizací, když žádná z nich nemá kapacitu na to, aby stačila na určitý záměr a chtějí se podělit o riziko
- např. spojení JVS a RCA /USA/, Telefunken a řada japonských firem – díky tomu se VHS stal standardem na trhu videorekordérů
- Strategie soustředěné diverzifikace
- spočívá ve vytvoření či koupi organizací, které vyrábějí ___________ výrobky /je možno použít společné technologie, dodavatelů, zákazníků/
- využívá se tehdy, když organizace potřebuje stabilizovat prodej v průběhu roku, např. firma vyrábějící sekačky na trávu zavede prodej a výrobu strojů na odklízení sněhu
- Strategie složené diverzifikace
- nastává tehdy, když organizace vytváří nebo kupuje firmy vyrábějící nepříbuzné výrobky
- organizace je tedy zaměřena na cíl: návratnost investic a výběr firem řídí podle potenciální výše zisku
- např. Toshiba vyrábí elektroniku, el. sporáky, klimatizace, zdravotnické přístroje /ultrazvuk/
- Strategie redukce
- je volena, když dojde ve firmě k poklesu výkonnosti způsobené vnitřními nedostatky a vnějšími hrozbami, což vyžaduje redukci pracovních sil i managementu a omezení výdajů
- Strategie rozdělení
- k této strategii se uchylují manažeři, když:
- organizační jednotky mají špatnou výkonnost
- organizace potřebuje hotové peníze, aby podpořila jiné činnosti a projekty
- např. když Chrysler čelil nebezpečí bankrotu rozhodl se snížit počet pracovníků a prodal i některé zahraniční pobočky
- často se společně používá redukce a rozdělení
- Strategie likvidace
- volí se, když je bankrot nevyhnutelný
- likvidace umožňuje získat peníze z prodeje částí firmy, odklad likvidace může mít za následek pokles hodnoty firmy.
Otázky:
- Co je plánování?
- Z jakých čtyř faktorů plánování vychází?
- Co je plánovací proces?
- Jaké dvě skutečnosti musí být z plánu zřejmé?
- Co je prognózování?
- Jak dělíme plánování z hlediska časového horizontu?
- Jak dělíme plánování z hlediska úrovně rozhodovacího procesu?
- Jaké jsou požadavky na stanovení cílů?
- Co jsou strategie?
- Co jsou politiky?
- Která strategie je vhodná pro firmy, které poskytují trhu něco jedinečného?
- Jakým firmám odpovídá ofenzivní strategie?
- Na co se zaměřují firmy řídící se defenzivní strategií?
- Charakterizuj strategii koncentrace.
- Charakterizuj strategii rozvoj trhu.
- Charakterizuj strategii rozvoj výrobku.
- Charakterizuj strategii onovace.
- Charakterizuj strategii horizontální integrace.
- Charakterizuj strategii vertikální integrace.
- Charakterizuj strategii Joint Venture.
- Charakterizuj strategii soustředěné diverzifikace.
- Charakterizuj strategii složené diverzifikace.
- Charakterizuj strategii redukce.
- Charakterizuj strategii likvidace.
Pro přehlednější úpravu sekce lze obsah rozdělit do textových "bloků". Bloky lze libovolně vytvářet, mazat a jejich úpravu zahájíte dvojitým poklepáním tlačítkem myši. Textový editor se vždy spustí pouze pro vybraný blok. Jak editor pracuje naleznete ve videoukázce.
Základní tipy:
- Používejte často nové bloky.
- ENTER = nový odstavec.
- SHIFT+ENTER = nový řádek.
- Obrázek je nejprve třeba nahrát na server přes Vložit obrázek a Správce souborů.
- Obsah z Wordu vždy přenášejte přes Vložit z Wordu.
- NEpoužívejte mezerník pro zarovnávání objektů.
